Sokolové
v Kasejovicích slavili 120 let trvání jednoty. Požádali tedy
nás, coby spřátelené dravce, abychom přispěli se svou troškou
do kulturní části programu. Hodně narychlo jsme vymysleli jakýs
takýs scénář, narychlo secvičili a pak předvedli. Pro tyto
účely náš pan režisér zakoupil zbrusu staré kolo, na kterém
hodlal přijet, jelikož ale kolo nebylo ve stavu, že by se na něm
jet dalo, jen ho přivedl, ale vypadalo to stejně pěkně. Zakoupil
též míč, či merunu, se kterou pak retro sokolové v podání
Orlů dali jeden zápas. Od Sokolů z Blatné jsme zapůjčili originální sokolský kroj pro pána a pro děvčátko a naše kostymérka ušila a sehnala tři cvičební úbory, tři fotbalové a jeden pro trenéra. Průběh pořadu byl asi tento: napochodovali jsme za zvuku krásné sletové skladby
„Lví silou, vzletem sokolím“, pak došlo na představení sokolských oděvů a poté přišel s kolem sokolský školitel z Písku. Nejprve provedl prověrku mužstva, aby věděl, zda tady má vůbec ztrácet čas a pak proběhl výcvik na chystaný slet. Výpady stranou, vpřed, prokládané sokolskými hesly, to vše diváky naprosto nadchlo. Ne ovšem do té míry, že by se přidali. Někdo se ovšem přidal - věrné ženy, které následovaly své muže i na cvičiště! Napomínaly je, aby se neuhnali, zavazovaly kapesníček na hlavu proti úpalu, nabízely k pití pivo, aby jejich milovaní to nelidské utrpení ve zdraví přežili. Na závěr dali sokolové/orlové fotbalový match. Školitel poté opustil shromáždění a odtlačil své kolo někam dál, kam měl namířeno, tuším do Plzně.
