Jak jsme fotili kalendář


Přiletěl odněkud nápad, že bychom měli udělat svůj kalendář. Jsme pro každou legraci, tak jsme se oné myšlenky chytili a šli do toho... Jako fotograf byl vybrán skvělý Libor Marlík, který na pracovní schůzce navrhl, že by bylo možná dobré nafotit kalendář formou triptychu (tři fotky - celek, detail a polocelek). Byli jsme nápadem nadšeni do té doby, než nám došlo, že tedy nepůjde o 13 fotek, což byly naše smělé odhady, ale o 39 fotek. A s tím i adekvátní množství času, který budeme muset v již tak nabitém programu vyhradit na focení. Tři fotky byla výzva. Chtěli jsme mít v každém měsíci příběh a to pokud možno vtipný. A také nějak vystihující naši orlí formaci. Přemýšleli jsme, mailovali jsme jako diví a občas se podoba fotografie změnila ještě v den focení, nebo večer před. Ale nakonec se vše povedlo.

První den focení jsme vyrazili k prvorepublikové vile MUDr. Kafky, kde hospodyňky čekali na hosta tak dlouho, že nakonec čistě z hladu snědli úplně všechno občerstvení a vypili celou karafu vína... A když onen neznámý konečně dorazil, čekal ho jeden oschlý kousek bábovky na talíři... Ach!
Také jsme fotili dámičky na náměstí, kterým pro samé to povídání uteklo děcko z kočárku. Zde mělo figurovat jedno z dvojčat Tichých z Chloumka, nakonec vybraný chlapeček neprojevoval vůbec nadšení nad tím, že z něj chceme udělat filmovou hvězdu a tak rodiče hochy převlékli a role se ujal jeho bratr Vladislav. Skvěle sehrál to, co měl. Poslední focení toho dne byla scéna ve Lnářích na zámku - společenské šaty a plánovaný odchod na ples.


Další den přišli na řadu pánové v psích dečkách, Vokurka a plavky - teto den se rozhodně moc nevyvedl, ne dost na to, aby se modelky s chutí převlékaly do plavek - bylo 11 ºC. Nicméně fotky byly povedené, až na psí dečky, které se musely přefocovat.

Následující víkend jsme zvládli dvojici piknikářů u Boučku, kteří si vymění role manžela a kolemjdoucího, turistu a místní ženské a madam s panem šoférem. Pro tento účel jsme oslovili pány z nepomuckého muzea veteránů - ochotně nám zapůjčili svůj starý vůz, ve kterém pózovali naši aktéři. A skryti účinkovali též další spolupracovníci, kteří nadhazovali konce šály tak, aby vypadala, že vlaje ve větru :-).
¨

Další den nás čekala nejnáročnější scéna - společná fotka. Před ní jsme ovšem zvládli ještě přefotit psí deky, vyfotit lyžaře a scénáristky, anžto pomocí kroniky vstupují do světa dávno minulého. Společná fotografie se fotila v Blatné v kavárně kulturního centra a bylo to dílo. Všichni už byli dost unavení z celodenní dřiny, leckdo pospával, jen fotograf byl čilý a s trpělivostí jemu vlastní organizoval, posouval toho či onoho ještě o centimetřík dál... Výsledkem byly úžasné fotografie s příběhem, které v kombinaci se skvělou grafikou pana Tondy Rambouska tvořily kalendář - radost pohledět!

Koupit si kalendář nebo si prohlédnout jednotlivé snímky kalendáře můžete zde.